Za každou oku lahodící realizací stínicí techniky se skrývá kvalitní montáž. Předpokladem pro úspěšnou montáž jsou samozřejmě zručnost a zkušenost, ale neméně důležitý je správný výběr kotvicího materiálu. Ten může montáž usnadnit a zrychlit a hlavně rozhoduje o tom, jak dlouho stínění vydrží.
Trocha teorie kotvení
Vždy musíme počítat s velikostí zatěžovacích sil, jejich směrem, charakterem a místem působení. Způsob kotvení volíme podle základního materiálu, na který stínicí prvky připevňujeme. Známe tři základní principy kotvení: styk třecí (kotva se v otvoru rozepře), styk tvarový (hmoždinka se přizpůsobí tvaru podkladu, například dutinám v cihle) a styk spojivý (chemická malta spojí kotvu s podkladem).
Dále je nutné brát v úvahu vzdálenost mezi jednotlivými kotvami. Obecně platí, že kotva vytváří tlak na základní materiál v okruhu o průměru 1,5násobku hloubky zakotvení. Minimální vzdálenost mezi kotvami by proto měla odpovídat dvojnásobku hloubky kotvení. Pokud kotvy umístíme příliš blízko sebe, je základní materiál pod zbytečně vysokým napětím a může dojít k jeho poškození.
Základní materiál
Nejdůležitějším hlediskem pro výběr správného kotvicího materiálu je typ kotevního podkladu, neboli základního materiálu. Při montáži stínicí techniky se nejčastěji setkáváme s těmito podklady:
- Beton – klasický, lehčený
- Zdicí stavební hmoty – plné cihly, děrované hmoty s hutnou strukturou, lehčené hmoty s pórovitou strukturou, děrované hmoty s pórovitou strukturou
- Zateplená fasáda (kontaktní zateplovací systém)
- Sádrokarton
- Dřevo – trámy, OSB a jiné dřevovláknité desky
- Hliník, plech
Kotvení do betonu
Ať už jde o klasický, nebo lehčený beton, můžeme samozřejmě použít běžné hmoždinky, jejich nosnost ale většinou nestačí pro stínicí prvky, jako jsou venkovní žaluzie. Existují také různé natloukací kotvy, plastové i kovové, ani ty však pro stínění nejsou příliš vhodné. Pro montáž stínicí techniky jsou ideální ocelové průvlakové kotvy do betonu.
Je nutné rozlišovat, zda montujeme v interiéru, nebo v exteriéru. Kotvy se vyrábějí v různých povrchových úpravách, od galvanického pozinku až po několik druhů nerezi, které jsou extrémně odolné vůči povětrnostním vlivům. Důležité je také dodržet správný moment dotažení, abychom kotvu nepřetočili, jinak má tendenci vykouknout z vyvrtaného otvoru. Otvor vždy důkladně vyčistíme od prachu a suti.
Podobně jako průvlakové kotvy fungují samořezné šrouby do betonu. K nim je ale potřeba rázový utahovák. Jejich výhodou je nižší pnutí, takže je můžeme osadit blíže k sobě i blíže k okraji betonu. Požadovanou nosnost vždy ověřujeme podle údajů výrobce. Pokud nestačí ani průvlakové kotvy, ani samořezné šrouby, použijeme dvousložkovou chemickou maltu v kombinaci s průvlakovou kotvou nebo závitovou tyčí.
Kotvení do cihel
Při kotvení do cihly je vždy důležité vzít v úvahu její strukturu. Ideální jsou hmoždinky, které se základním materiálem vytvoří tvarový styk. Používají se dva základní typy: uzlovací hmoždinka, která se opře o příčku v cihle, a rámová hmoždinka, která v otvoru vysune zoubky. Při vyšším požadavku na nosnost je opět ideálním řešením chemická kotva. Do duté cihly ji vždy kombinujeme s plastovým nebo kovovým sítkem. Vyvrtaný otvor musíme i zde důkladně vyčistit.
Kotvení do zateplené fasády
U venkovních žaluzií a rolet montovaných na zateplený dům je to nejčastější situace. Izolant (polystyren nebo minerální vlna) sám o sobě žádnou zátěž neunese, kotvit je proto nutné až do nosného zdiva pod ním. Používají se distanční kotevní systémy nebo montážní konzoly určené pro zateplení. Tyto systémy přenesou zatížení do zdi a zároveň omezí tepelný most a pronikání vlhkosti do izolace. Délku kotvy volíme podle tloušťky izolace a otvor v izolaci po montáži utěsníme podle pokynů výrobce zateplovacího systému.
Kotvení do sádrokartonu a OSB desek
Kotvení do sádrokartonových, OSB nebo jiných dřevovláknitých desek je vůbec nejproblematičtější, a to hlavně kvůli drolení a štěpení základního materiálu. Vhodných hmoždinek je ale velké množství. Pro upevnění lehkých předmětů používáme sádrokartonové hmoždinky, takzvané šneky. Jejich nosnost je však nízká, zhruba do 10 kg. Pro těžší prvky sáhneme po sklopných hmoždinkách, které se za sádrokartonovou deskou roztáhnou a opřou, nebo po kovových dutinových hmoždinkách rozevíraných speciálními kleštěmi. Ty unesou výrazně víc, přesnou nosnost vždy ověřte v technickém listu výrobce. Pokud potřebujeme ještě větší zatížení, kotvíme přímo do profilů sádrokartonové konstrukce, které najdeme magnetem. Obvykle jsou od sebe vzdálené 625 mm, u některých systémů 600 mm. V tom případě použijeme samořezné šrouby, viz kotvení do plechu.
Kotvení do dřeva
Pro kotvení do dřeva existuje nepřeberné množství vrutů. Vybíráme je podle druhu dřeva a hmotnosti kotveného prvku. Ve venkovním prostředí lze použít i chemickou kotvu, hlavně kvůli vyšší odolnosti vůči povětrnostním vlivům.
Kotvení do plechu a hliníku
Pro kotvení do plechových konstrukcí jsou ideální samořezné nebo samovrtné šrouby, takzvané texy. Mohou mít různé hlavy a křidélka, princip je však stejný. Do hliníku je nutné použít nerezové samořezné šrouby. Ty mají bohužel tendenci se lámat a špatně se s nimi pracuje, protože nejde použít magnetický nástavec. Pozinkované texy v hliníku ale časem zkorodují a následky bývají fatální. Pro kotvení do plechu nebo hliníku lze použít také nýty. Jejich výhodou je barevné provedení, které splyne se základním materiálem, nevýhodou technická náročnost samotného nýtování.
Shrnutí
- Kotvicí materiál vždy volte podle podkladu a zatížení. Údaje výrobce mají přednost před zvykem.
- Do betonu průvlakové kotvy nebo šrouby do betonu, při vyšší zátěži chemická malta.
- Do děrovaných cihel hmoždinky s tvarovým stykem, nebo chemie se sítkem.
- Do zateplené fasády kotvit vždy až do nosného zdiva, pomocí systémů určených pro zateplení.
- V exteriéru myslete na korozi: nerez nebo kvalitní povrchová úprava.
Výrobci kotevní techniky zveřejňují řadu technických listů a videonávodů, kde najdete potřebné údaje i inspiraci. Mnoho úspěšných montáží!
Hledáte zakázky na montáž stínění? Registrujte se jako montér a dostávejte poptávky ze svého kraje. Více tipů najdete v článku Montér stínicí techniky na živnost: jak si naplnit sezónu.
